pátek 22. června 2018

Periferie


Po delší době jsme navštívili Vinohradské divadlo, a to díky vánočnímu dárku (ano, využili jsme ho dost na poslední chvíli..). Vybrali jsme si představení Periferie od Františka Langera.
 Franci se vrací po roce z vězení a míří do svého původního bytu. Tam už ale bydlí někdo jiný, Ančí, mladá slečna, která se živí nejstarším řemeslem. Kdo ví, na kolik nemá kam jinam jít a na kolik se mu Ančí tolik líbí, ale navzdory jejím protestům u ní zůstane. Ona je ráda, že může mít někoho ráda a někdo má (zřejmě) rád ji. On se sejde i se svými kamarády, kvůli kterým byl pravděpodobně zavřený a chce po nich svůj frak a lakovky, které mu nejspíše propili. Bez nich ale nemůže tančit a vystupovat, do čehož chce přibrat i Ančí. Když se vrátí ale domů dříve, než měl, najde Ančí s nějakým chlapem. Chlapa jednou udeří holí a ten padne k zemi mrtev. Franci se samozřejmě nechce vrátit hned zpět do vězení a nechce do problému zatahovat Ančí, tak odnese chlapa k nádraží a vše nastraží tak, aby to vypadalo jako nešťastná náhoda. Dokonce přivolá i policii, vše s nimi sepíše a díky tomu získá po nebožtíkovy od jeho vdovy nějaké oblečení a další věci, mezi nimiž je právě i frak a lakovky. Díky tomu může začít s Ančí vystupovat. Franciho ale stále tíží svědomí, je překvapen, že na něj nepadlo žádné podezření a má potřebu všem vykládat, jaké má štěstí. Nakonec se rozhodne ke svému činu přiznat, nejprve vdově, následně na policii. Nikdo mu ale nevěří. Pomůže mu až bývalý soudce, který mu poradí, že musí spáchat ještě jednu vraždu, ke které se přizná, aby za to mohl být náležitě potrestán.

Představení bylo zajímavé, výkony herců výborné. Toto představení je jedno z těch, které vedou člověka k zamyšlení. Scéna i kostýmy byly poněkud chudé, což ale naopak podtrhovalo celou atmosféru periferie. Nejsem si ale jistá, na kolik je toto představení vhodné pro občasné návštěvníky divadel.

pondělí 11. června 2018

Hnědá sukně

Tuto sukni jsem nešila úplně celou, ale pouze částečně. Už před dlouhou dobou mi ji přinesla Bára, že doma zkracovaly nějakou dlouhou sukni a zbyl jim z ní pruh. Tento pruh byl docela široký a docela dlouhý a sešitý dokola. Stačilo tedy přidat gumu a byla sukně hotová.