pátek 26. června 2015

Bez obřadu

 Toto představení divadelního souboru MiniŠkorně, tvořeného, řekla bych, pouze studenty, jsme viděli s Martinem. Jednou z účinkujících měla být jedna naše známá, která ale bohužel zrovna v tento den nehrála, což jsme zjistili až později.
 Antoine neustále nadbíhá Patricii a zahrnuje je ji vzkazy a dárky. Ona o něj ale nemá nejmenší zájem, a proto využije pojišťováka Simona, kterého si najme, aby hrál jejího manžela. Bohužel se však vrátí její rodiče z Paříže a vše se začne zamotávat. Patriciin otec Leonard dostane od své manželky Xanthie k narozeninám plán nalezišť ropy u pramene Orinoka, za který dala celé jejich jmění. Bohužel tento plán byl na kůži a vůbec nevypadal věrohodně. Leonard je velmi překvapen, že je Patricie vdaná, protože chce, aby Antoinovi oplácela jeho zájem. Snaží se všemi způsoby prodat mu tuto mapu, aby neskončil s rodinou na mizině. Je to však obtížnější než se to na začátku zdálo. Leonard začne Simona vydávat za svého syna, který se právě vrátil z Jižní Ameriky a přivezl tento plán a chce tímto přesvědčit Antoina o pravosti plánu. Z ničeho nic se ale objeví i pravý Leonardův syn, který se skutečně vrátil z Ameriky a vše je velmi zamotané. Plán se nakonec podaří Antoinovi prodat, ale tím to celé nekončí.

 Představení se nám líbilo. Shodli jsme se, že bylo znát, že to nebyli profesionální herci, s tím jsme však na představení šli. Řekla bych ale, že herci se na své role hodili. Hlavní a asi také jediné, co bych vytkla, je časté přestavování scény. Často se totiž měnil pokoj, ve kterém se děj odehrával. Volila bych spíše stále postavené dva pokoje, jeden, ve kterém by se děj odehrával a druhý, který by mohl být mezitím přestavěn podle představ, a pak zase naopak. Chápu ale, že to bohužel kvůli malému prostoru na jevišti nebylo možné. A v tomto malém prostoru bylo také velmi rychle horko, ale s tím se asi nic moc dělat nedá.

pátek 19. června 2015

A voda stoupá

 Poslední dobou stíhám chodit do divadla častěji, než fotit a psát články o ušitých věcech, tak snad mi to nebudete mít za zlé a doufám, že vám to brzy vynahradím. Babička měla na toto představení lístky z práce a já byla dost zvědavá jaké to bude. Byly jsme na derniéře komedie A voda stoupá od P. Ustinova.
 V domě D'Urtových se sešla společnost bohatých lidí, kteří ale řeší nepodstatné problémy. Manželé Basingstokovi najali jeden na druhého detektiva, protože se chtějí nechat rozvést. Ona svádí téměř každého muže na potkání a on si užívá s Niobe D'Urtovou. Bratr Niobe, Mohamed, je ponořen do svého světa poezie a literatury a stejně jako profesor Lodegger, který prosazuje teorii nenávisti, usiluje o srdce lady Basingstokové. Odhalení detektivové se snaží obrátit situaci ve svůj prosěch. Občas se na scéně objevuje i otec Niobe a Mohameda, kterého všichni považují za blázna a stydí se za něj. Stejně tak jako jeho, ignorují i jeho zprávy o stoupající vodě. Druhá polovina se odehrává na střeše domu, odkud je vidět jen pár dalších střech vyčnívajících z vody. V jednu chvíli vysvitne sluníčko a to ve chvíli, kdy si všichni navzájem začnou odpouštět. Jelikož jim to ale bohužel nevydrží moc dlouho, opět začne pršet a šanci na záchranu má pouze otec Niobe a Mohameda a dívka, o kterou se staral a pojmenoval ji Naděje.

 Nevím, jestli bych toto představení nazvala úplně komedií. Sice tam byla řada vtipných situací, ale myslím si, že toto připodobnění biblického příběhu o potopě světa k mrhání současné společnosti bylo trefné a mělo by vést k zamyšlení. Obdivovala jsem v druhé polovině herce, na které skoro celou dobu pršelo a byli tedy úplně promočení. Jen mě trochu znervózňoval zvuk deště, který byl během přestávky slyšet z reproduktorů. Odpoledne před představením totiž pořádně pršelo. Ale uvaděčky v pláštěnkách jsem ještě nikdy neviděla.
 Na sebe jsem si vzala barevné letní šaty, které jsem ukazovala v tomto článku.
http://www.mestskadivadlaprazska.cz/inscenace/101/A-voda-stoupa/

úterý 2. června 2015

Kancl

 Když si Lucka stěžovala, že nemá s kým chodit do divadla, ráda jsem se s ní domluvila, že na něco někdy půjdeme. Brzy měla narozeniny, a tak jsem si řekla, že je to skvělá příležitost do divadla vyrazit. Vybraly jsme si představení Kancl od Rickyho Gervaise v divadle Rokoko a myslím, že jsme vybraly dobře.
 David Brent chce, aby v jeho pobočce panovala neustále veselá nálada a sám se téměř neustále snaží o vtipy, které jsou často trapné. Všichni v kanceláři vidí jeho neschopnost, ale sami se bojí o své místo, obzvláště, když přijde ředitelka s tím, že jejich pobočka je jednou ze dvou, ze kterých se jedna musí zrušit. David má ukázat, jak chce pobočku dále vést, aby ředitelku přesvědčil, že zrovna ta jejich je potřebná. Není však schopen ani vyhodit nikoho ze svých zaměstnanců a navíc jednoho nového přijme. Zdá se, že pobočka se opravdu bude rušit a David dokonce dostane místo ředitele, ale neprojde zdravotními testy...

 Představení se nám moc líbilo. Vtipných hlášek a situací bylo za večer opravdu hodně a shodly jsme se, že to bylo skvělé představení na odreagování a na odpočnutí od učení. Myslím si, že i herci ztvárnili své postavy dobře.
Na sebe jsem si vzala sukni, kterou jste viděli tady.
http://www.mestskadivadlaprazska.cz/inscenace/49/Kancl/