Zimní šaty

 Přibližně před rokem jsme se s mamky kolegyní domluvily na ušití šatů. Dohodly jsme se na střihu, nechaly si poslat několik vzorků a vybraly jsme látku. Nakonec vyhrála teplákovina nad úpletem, protože není tak průhledná, zároveň celkem drží tvar (např. sukně z ní nebude splývat tolik) a nevytahá se tak rychle. A taky se moc nemačká, což se hodí. 

Střihově jsme zvolily upnutý vršek, tříčtvrteční rukáv, sukni ke kolenům se sklady a pásek, který krásně zvýrazní pas. Díky pružnosti teplákoviny jsme ani nemusely dělat žádný zip a šaty jdou snadno přetáhnout přes hlavu. 

 

Jako první jsme vybraly krásnou žlutou, v odstínu mango. Nezůstaly jsme ale jen u těchto prvních šatů, ale postupně jsem se pustila do šití šatů i v dalších barvách. Nejprve to byla petrolejová a vínová, následovala odvážná růžová a prozatím jsme to zakončily královskou modrou.

Všechny šaty měly v podstatě stejný střih, pouze jsme obměňovaly výstřih. Žluté mají lodičkový výstřih, vínové zavinovací, petrolejové hranatý, růžové mají obálkový výstřih (jen naopak, než je běžné) a modré mají klínové / raglánové rukávy. U růžových šatů jsme vyzkoušely i jiný střih sukně, který měl místo skladů řasení. Velikost a tvar výstřihu a různé další drobnosti jsme vždy doladily na zkoušce, abychom rovnou měly představu, jak to bude vypadat.

Šaty jsou vhodné na běžné nošení, ale i na různé společenské události. Vždy jen záleží, čím člověk šaty doplní. Je ideální je rovnou vytáhnout ze skříně a není nutné nějak zvlášť přemýšlet nad tím, co si vzít na sebe. 

Díky teplákovině, ze které jsou šaty ušité, je možné je nosit v zimě, ale i třeba jen v chladnějších dnech kdykoliv během roku. Vždy jen záleží na tom, jestli je člověk doplní kabátem a punčochami nebo jde třeba rovnou jen v nich.

Ze zbytků látek jsem ještě navíc ušila tři překřížené čelenky, které budou na podzim krásným doplňkem. 

Figuríně šaty nepadnou zdaleka tak dobře, jako zákaznici v reálu. Je krásné vidět, že šaty své majitelce tolik sluší a že jí dělají radost. A z tak krásných barev mě to šití šatů bavilo o to více a dokonce jsem i sama přemýšlela, jestli si nějaké podobné šaty neušiji.  :-)

Braletky

Minulý rok na jaře (to už je to tak dlouho?!?) jsem se zúčastnila online kurzu od Zdeňky z Bratobe, během kterého jsme šily braletky. Pravidelně každý týden vycházela videa, k tomu jsme měly k dispozici i další materiály včetně střihu a Zdeňka byla k dispozici i v rámci online konzultací a odpovídala na dotazy účastnic.

Eukalyptové šaty

S blížícím se létem a svatební sezonou jsem měla příležitost ušít úpletové šaty pro maminku a její dvě dcery. 

Úpletové šaty

Asi úplně první úpletové šaty jsem šila teprve nedávno pro sebe. Předtím jsem ušila několik šatů z teplákoviny, ale jinak to byla většinou spíš trička, která jsem z úpletu tvořila. 

Nakousnuté jablko

 Další z dresů na závody v aerobiku, které jsem letos šila, byly dresy k sestavě s názvem Nakousnuté jablko. Jednalo se o kombinaci utrženého jablka v ráji, otráveného jablka ze Sněhurky a značky Apple. 

Medvědí příběhy

 Už je skoro tradicí, že začátek roku věnuji šití sportovních dresů na závody v aerobiku. Tentokrát jsme začaly s plánováním trochu později než obvykle a navíc závodní sezóna začala ještě přibližně o měsíc dříve než jindy. Času tedy nebylo moc nazbyt. A oproti předchozím rokům byla letos změna v tom, že všechny týmy měly legíny.

Děkovné kartičky a další

 V minulém příspěvku jsem psala o našem projektu Eladore kids. S tím se pojí jeden takový detail, který jsme ale řešily celkem dlouho. Šlo o to, jakou formou dělat nějaké děkovné kartičky, které dáváme k objednávkám. Dočasně jsme je tiskly doma pouze na tvrdší papír a psaly ručně. Psát kartičky ručně je samozřejmě hezké, líbí se mi, když je můžeme napsat pro konkrétního člověka. Navíc mě také potěší, když mi k objednávce přijde ručně psaná kartička. Ale ne vždy to vypadá úplně úhledně a podle našich představ. 

Eladore kids

Už je to víc jak rok, co jsme se s Luckou rozhodly založit Eladore kids. O co vlastně jde? O originální dárkové krabičky především k narození děťátka, ale taky klidně jen tak pro radost.

Noční košile

Pyžamo asi používá každý z nás a často to pak může být tak, že až do roztrhání nosíme pořád těch pár svých oblíbených kousků. A někdy je nosíme dál i v případě, že už v nich pár děr je. Protože přeci nebudeme vyhazovat to oblíbené a pohodlné, když nás v něm vlastně ani skoro nikdo nevidí.

Barevné halenky

 Už to bude nějaký ten pátek, co mě sestřenka poprosila o ušití dvou halenek a já ráda souhlasila.😊 Měla totiž dvě oblíbené halenky stejného střihu, jednu v černé a druhou v bílé barvě a chtěla ještě nějaké další, trochu barevnější varianty.

Vím, že víš, že vím

 Dalším představením, na kterém jsme s Martinem byli díky dárkovému poukazu, který jsem dostala od holek z práce, byla tato komedie se Simonou Stašovou a Michalem Dlouhým v hlavních rolích. Byli jsme na něm asi týden před Vánoci a bylo to příjemné zastavení se v tom předvánočním shonu. 

Livia Bonettiová si již před nějakou dobou všimla, že každý den pod jejím oknem čeká cizí muž. Zdá se, že její manžel Fabio o ni již nejeví příliš velký zájem a o to více ji těší, že zajímá někoho jiného. Fabia ale tento zájem dopálí a s neznámým mužem si to chce vyříkat. Ukáže se, že tento neznámý je soukromý detektiv Cavalli a ve skutečnosti nemá sledovat Livii, ale jejich sousedku, kterou nechal sledovat její manžel politik. Cavalli má spoustu záběrů mapující vše, co Livia dělala a jí je jasné, že tento materiál musí rozhodně zmizet. Nakonec se ale dostane do rukou Fabia a postupně se začnou odkrývat jednotlivé události, které více či méně ovlivnily život celé rodiny Bonettiových nebo jejích členů. 

Vidět tyto dva herce na živo v divadle byl zážitek sám o sobě. Byla zde řada komických, ale také dramatických situací. Zajímavé bylo také zařazení videoprojekcí. A sice to byla komedie, ale zároveň si hodně situací člověk dokázal promítnout i do reálného života a zamyslet se třeba (opět) nad tím, jak důležitá je ve vztazích komunikace.

www.mestskadivadlaprazska.cz/inscenace/185/vim-ze-vis-ze-vim/

Rukodělný podzim

O rukodělných podvečerech, které připravujeme s Ivou, jsem tu již psala. Máme za sebou první pololetí rukodělných podvečerů v letošním školním roce. Během podzimu jsme se jednou za měsíc vždy v podvečerních hodinách sešly v naší klubovně a společně si vyzkoušely různé rukodělné techniky, trochu se odreagovaly a domu si odnášely povedené výrobky.

Pupek Paříže

Poslední dobou se nám daří navštěvovat divadlo zase o něco více. 🙂 V práci jsem dostala poukazy do Městských divadel pražských a toto bylo jedno z představení, na které jsme s Martinem vyrazili. To, že je to premiéra, jsme až do poslední chvíle vůbec netušili.

Mignon má dnes večer premiéru a nebude tak doma. Toho se rozhodne využít její manžel Adalbert a chce strávit noc se Stelou. Ta s tím nakonec souhlasí, protože se svým mužem Parotem není šťastná. On však spokojený také není, a tak se rozhodne spáchat sebevraždu. Všichni se nakonec potkají ve starém hotelu Eden, který především zajišťuje diskrétnost. Ovšem ne v tomto případě, kdy se zde potkají lidé, kteří se navzájem znají. Navíc se zde objevil Adalbertův koktavý přítel se svými čtyřmi vnučkami, africký šaman, detektiv, Parotův synovec, Adalbertova služebná a monstrum z temnot.

Přiznám se, že jsem čekala, že to bude více komedie. Ne, že by zde nebyly vtipné situace, ale většina scén byla spíše absurdních a na mě až moc strojených a přehnaných. Počínaje např. kostýmy, které byly ve výrazných barvách a kombinacích. O to více náročné ale asi musely být jednotlivé role na ztvárnění, protože i samotní herci museli trochu přehánět své výkony. Bohužel ale asi příliš nechápu současný umělecký směr a toto představení, ve kterém byly zakomponovány dokonce i prvky nadpřirozena, už na mě bylo trochu moc. Co mě ale zaujalo, byly kulisy hotelu, ve kterém divák viděl naráz hned do několika pokojů.

www.mestskadivadlaprazska.cz/inscenace/1698/pupek-parize/

Rukodělné vánoční tvoření s dětmi

Na začátku adventu jsem navštívila na jedno dopoledne základní školu, kde jsme zrealizovali vánoční rukodělné dílny. V minulých letech jsem už takto párkrát působila v rámci předvánočního vyrábění nebo také u příležitosti Dne matek. Tentokrát jsem byla ve dvou druhých třídách, vždy na dvě hodiny. Každé dítě si celkem na 3 stanovištích vyrobilo několik vánočních ozdob či vánoční přání.