pondělí 27. července 2015

Otáčivé hlediště - Tři mušketýři

 Jako vždy, i tentokrát jsem dlouho přemýšlela, jaký dárek dát Martinovi k narozeninám a nevěděla jsem si s tím rady, až mi pěkný nápad vnukli naši známí z jihu Čech. Vyprávěli mi totiž, jak byli v Českém Krumlově na Otáčivém hledišti, a že se jim to moc líbilo. Z Prahy je to přeci jen docela daleko, takže, i přestože mě to i dříve velmi lákalo, vždy jsem tuto myšlenku zamítla...až do teď. Martin má narozeniny během tábora, který se koná v Novohradských horách, takže do Krumlova to není tak daleko. Navíc mi přišlo, že si alespoň na chvíli odpočine od starostí okolo chodu tábora. Přesně na jeho narozeniny hráli Tři mušketýry, tak jsem rovnou objednala lístky, protože zrovna toto představení je sice dost známé, ale zajímalo mě, jak to bude zpracované. A myslím, že jsem vybrala dobře.
 Příběh nemusím asi příliš představovat, takže jen ve zkratce. Celý děj je plný intrik, zvláště ze strany kardinála Richelieu, který chce zničit královnu, manželku krále Ludvíka XIII., která tajně miluje vévodu Buckinghama. Mladík d'Artagnan, který právě přišel do Paříže a chce se stát mušketýrem se zapletl do těchto intrik a spolu s Constance a dalšími mušketýry se snaží zachránit královny čest. Musí se vypravit do Londýna, aby královně přivezli od vévody zpět diamantové přívěsky, které mu dala na znamení své lásky. Milady de Winter pokračuje v intrikách a zabije d'Artagnanovu milou, Constance, která byla královninou služebnou. Královnina čest je však zachráněna.

 Musím říct, že to byl krásný zážitek. Když se hlediště poprvé otočilo, přišlo mi, že se spíš točí prostor kolem a ne my, ale po chvíli jsem si zvykla. Dokonce, když jsem si večer lehla do postele, vše se kolem mě točilo. Moc se mi líbily změny scén a využití okolního parku. Párkrát herci přijeli i na koních. Jen jsem si říkala, že se asi museli hodně naběhat z místa na místo (občas opravdu běhali). Slyšet herce bylo většinou dobře a dokonce i několikrát zpívali. Nechyběla hromada vtipných hlášek, u kterých jsme se dost bavili. Trochu mi chyběla přestávka, protože po dvou hodinách, nebo jak dlouhé přestavení bylo, mě už trochu bolel zadek kvůli nepohodlným židličkám. Takže bych doporučovala kromě deky (jelikož představení začínalo v půl desáté, začala být během večera opravdu zima) přibalit ještě polštářky pod zadek. Když jsem ale pak viděla množství lidí, které se hrnulo z hlediště dolů, do zahrad a k autům, pochopila jsem, proč přestávka nebyla. Lidí totiž bylo opravdu hodně. Jsem tedy ráda, že jsem na otáčivém hledišti byla a pokud bude nějaká příležitost, ráda půjdu znovu. Navíc procházka po Kromluvě mě asi neomrzí nikdy a večeře v jedné z místních staročeských hospod, byla také velmi příjemná.
http://www.otacivehlediste.cz/porad/17-tri-musketyri