čtvrtek 29. ledna 2015

Bytná na zabití

 Na představení Bytná na zabití od scenáristy G. Linehana jsme šly do Divadla na Vinohradech s babičkou. Její kamarádka měla na tento večer jiné plány, a tak se babička zeptala mě, jestli jí nechci dělat doprovod na večer a já velmi ráda souhlasila.
 Paní Wilberforceová je starší dáma, která žije pouze s nemocným papouškem a je trochu paranoidní. Když přijde tajemný gentleman, který se představí jako profesor hudby Marcus a chce si pronajmout pokoj v jejím domě, aby se svými kolegy, amatérskými hudebníky, mohl nacvičovat na koncert, je paní Wilberforceová nadšena. Je ovšem velmi zvědavá, stále pánům něco nosí, ruší je od jejich důležité práce a je uchvácena jejich hudbou. Háček je v tom, že oni na své hudební nástroje hrát neumí a hudbu pouštějí z gramofonové desky. Je to totiž parta zlodějů, která právě připravuje plány na ozbrojenou loupež. Chybí jim ale poslední část jejich plánu, a proto zapojí i paní Wilberforceová, která jim má vyzvednout kufr s penězi a donést ho domů. Vše by bylo ale až příliš jednoduché a situace se začíná komplikovat. Paní Wilberforceová totiž pozvala své přítelkyně na koncert svých nájemníků a pravda o nich vyjde najevo ve chvíli, kdy chtějí odejít a cestou rozsypou kufr s penězi. Koncert ale s úspěchem zaimprovizují. Hned po koncertě je paní Wilberforceová chce udat na policii a kufr si raději vezme k sobě.

 Představení se mi velmi líbilo, ale asi se mi více líbila první polovina, jelikož druhá byla trochu morbidnější. Zajímalo by mě, jestli herci ve skutečnosti umí hrát na hudební nástroje, na které se pokoušeli hrát během koncertu pro přítelkyně paní Wilberforceové, v jejich podání byl koncert velmi vtipný. A V. Vydra, který během druhé poloviny představení běhal v podvazcích, paruce a dámských šatech byl skvělý. Celkově nechyběly vtipné momenty a hercké výkony, obzvláště L. Švormové, byly velmi dobré.
 Do divadla jsem si oblékla sukni, kterou jsem již ukazovala v tomto článku.
http://www.divadlonavinohradech.com/divadelni-hra/Bytna-na-zabiti

neděle 25. ledna 2015

Do tanečních

  Na plesy chodím moc ráda a ráda tancuji, ale už je to pár let zpět, co jsem byla v tanečních a mnoho figur si nepamatuji. S Martinem jsme tedy začali chodit do tanečních, abychom si zopakovali co už umíme a naučili se i něco nového. Doma jsem našla jedny šaty, které podle mě jsou do tanečních vhodné, ale nějak si nedovedu představit, že bych si je měla vzít někam jinam.
 Patří mezi jedny z prvních věcí, které jsem upravovala, tedy ne úplně sama, pomohla mi babička. Původně měli široká ramínka a výstřih byl téměř až u krku. Koupily jsme širokou saténovou stuhu, která měla téměř stejnou barvu jako sukně na šatech. Stuhu jsme jen přišily dokola na horním obvodu šatů a vytvořily ze stuhy ramínka. A bylo hotovo. Fialová sic nepatří mezi mé nejoblíbenější barvy, ale když je příležitost, ráda šaty vytáhnu, jelikož mají kolovou sukni, která se úžasně točí.

pondělí 19. ledna 2015

Addams Family

 Před Vánoci jsem stihla ještě jednou navštívit divadlo, po roce zase Hudební divadlo Karlín. Vyrazili jsme téměř celá rodina jako doprovod babičce a myslím, že nikdo z nás nemusel litovat. Poprvé tuto podivnou rodinu navrhl Charles Addams a možná jste viděli film Addams Family.
 Wednesday chce svou, poněkud zvláštní, rodinu seznámit s rodiči svého vyvoleného, Lucase Beineka. Chce pouze to, aby se její příbuzní chovali normálně a Beinekovi neodradili. Na večeři chce mladý pár oznámit své zasnoubení, o kterém se Wednesday zmínila svému otci Gomezovi, jelikož se bojí reakce svojí matky Morticie. Morticia však vycítí, že její manžel má nějaké tajemství. Po večeři hrají Hru, při které se každý musí napít z poháru a přizná se k tajemství. Bratr Wednesday, Pugsley, toho využije a přidá do poháru lektvar, který ukradl babičce a ten, kdo se ho napije, by se měl změnit a být zlým. Chce totiž zpět svou sestru, která ho bude mučit. Z poháru se ale napije matka Lucase místo Wednesday, ale díky této proměně zlepší vztah se svým manželem. Morticia je však naštvaná na Gomeze a chce odejít...

 Muzikál se mi líbil, ale děj nemá téměř vůbec nic společného s filmovým zpracováním, což mě celkem překvapilo. D. Šinkorová, J. Korn a další byli skvělí a nechyběli ani vtipné scény. Kostýmy a různé triky byly také velmi povedené. Pokud byste tedy očekávali stejný děj jako ve filmu, byli byste asi zklamaní, ale i tak byste se nenudili, jelikož to bylo zase něco jiného a nového a člověk dopředu mohl pouze hádat co se stane. Návštěvu divadla jsem si užila a bylo to zajímavé.
Neměla jsem moc času vymýšlet, co si obleču, takže jsem si vzala sukni z tohoto článku.
http://www.hdk.cz/repertoar/33-the-addams-family/

pondělí 12. ledna 2015

Autíčko

  Většinou mám problém vymyslet pro každého dárek takový, který dotyčného potěší a bude se mu hodit. Pár dní před Vánoci se mi podařilo vymyslet, jaký dárek dáme Robinovi, synovci Martina. Už ani nevím jak mě to napadlo, ale výsledkem bylo, že jsem 23.12. odpoledne strávila za šicím strojem a ze zbytek látek a náplně do polštáře vytvořila polštářek ve tvaru autíčka. Trochu mi pomohl i Martin, dokonce jsem ho přiměla sednout si za šicí stroj.
Přeci jen nejsem úplně odborník na auta a podle toho to autíčko také vypadá, ale zdálo se, že Robin z něj měl radost.

sobota 3. ledna 2015

Hráči

Doufám, že nový rok jste začali dobře a bude alespoň stejně úspěšný jako rok minulý. :)

 Bystrý vtip, jasný rozum a hlavně žádné ohledy.
 Jeden z mála důvodů, proč mám ráda podzim a zimu jsou divadla, která v tuto dobu navštěvuji. Tentokrát jsme po dlouhé době vyrazily s Bárou do divadla. Dostala ode mě k narozeninám lístky na Hráči od N. V. Gogola.
 Icharev je velmi dobrý hráč karet a na hotelu se seznámil se třemi dalšími pány, kteří také hrají karty. Když zjistí, že je dobrým hráčem, spřátelí se s ním a chtějí společně obehrát statkáře Glova, který tady čeká na peníze. Musí se však brzy vrátit domů a nechává zde svého syna, který se chce stát husarem. Pánové toho využijí a přimějí ho ke hře a on všechny peníze prohraje. Závěr hry ale je velmi překvapivý, lze totiž podvést i šikovného podvodníka.

 Představení se mi líbilo a velmi jsem se bavila. Michal Dlouhý v roli Ichareva byl skvělý a párkrát bylo vidět, jak i jemu cukají koutky ve chvílích, kdy se smát nemá. A Martin Písařík, který ztvárnil mladého Glova, se nechal Hráči opít a to, co poté na pódiu předváděli, bylo dokonalé. Překvapilo mě, jaké triky herci s karty uměli. Navíc herci občas zařadili vtipné hlášky, které jsou aktuální. Pokud se chcete jít bavit u něčeho nenáročného, mohu toto představení doporučit.
Na tento večer jsem ze skříně opět vytáhla tuto sukni.
http://www.mestskadivadlaprazska.cz/inscenace/37/Hraci/