Na Nosorožce do Eugena Ionesca jsme se opět vydali skoro celá třída. Tentokrát však už bez Francouzů a organizovaly to naše profesorky na francouzštinu. Přišlo mi celkem fajn, že jsme se s ostatními takhle sešli a viděli se i mimo školu.Příběh začíná v kavárně, kde Jean domlouvá svému příteli Bérengerovi, aby se sebou začal něco dělat, protože to s ním jde čím dál více z kopce. Když tu najednou kolem proběhne po ulici nosorožec.Chvíli po něm běží další, ale v opačném směru a navíc zašlápne kočku. Zahájí se debata na téma zda to byl jen jeden nosorožec, nebo dva, a jestli africký nebo asijský. V novinách tomu není věnovaná příliš velká pozornost a všem svědkům se příliš nevěří. Až teprve když se jeden nosorožec pokusí dostat do kanceláře a zničí schody, tak i ostatní uvěří. Paní Boefová v nosorožci pozná svého nepřítomného manžela. Po hovoru s hasiči je potvrzeno, že nosorožců je ve městě už přibližně stejně jako lidí. Nosorožci se stává čím dál tím víc lidí, až nakonec jediným člověkem zůstává Béranger.
Představení se mi líbilo, mám ráda herce, kteří zde vystupovali, především Davida Prachaře a Václava Postráneckého. Scéna byla velmi zajímavě postavena, na pozadí byla velká stěna, ve které byly nepravidelně rozmístěné dveře, takže se děj odehrával v několika úrovních. Bylo to i vtipně zpracované.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Budu ráda za každý komentář a hodnocení :)